Soutěžní disciplíny tradičního karate

KATA

Kata je klíčem k pochopení podstaty karate. Kata je kombinací krytů, protiúderů a pohybů, které představují obranu proti několika soupeřům v předem přesně dané posloupnosti. Všechna kata však začínají krytem, a to proto, aby byl zdůrazněn výhradně sebeobranný aspekt karate. Každá technika obsažená v kata, každý postoj a pohyb mají svůj přesný význam a smysl. Správným tréninkem kata dochází také ke zlepšení reflexů, rozvoji rychlosti a celkovému posílení fyzické a duševní kondice cvičence. Součástí nácviku je i synchronizovaná kata. Družstvo tvoří tři cvičenci, kteří cvičí v naprosté jednotě, stejném rytmu. Tato soutěžní disciplina se dělí na dvě části. Nejdříve družsto zacvičí kata, dále pak musí předvést připravené aplikace zvolené kata jako demostraci jednoho karateky proti dvěma útočníkům. Při soutěži kata se základní body určují ze čtyř faktorů:

  • Tělesná dynamika
  • Síla
  • Forma
  • Přesun

Hodnotícím kritériem pro tělesnou dynamiku je stupeň a poměr energie vyvinuté svalovou dynamikou těla a svalovou činností se správným dýcháním. Při hodnocení formy cvičení se bere zřetel především na úroveň splnění zamýšleného cíle techniky, na stupeň rovnováhy, emoční stabilitu a duševní soustředění. Správným přesunem při cvičení kata se rozumí zručnost při přesunu těla, tempo přiměřené cíli techniky a spojitost mezi technikami. Body za zručnost se určují za zvládnutí jemných detailů techniky a za dojem, který soutěžící zanechá na pozorovateli jako výsledek porozumění aplikaci a demonstraci. Body za aplikaci při cvičení kata týmů jsou dovozeny od úrovně kata, aplikace technik, účinného načasování a choreografie.

EN – BU

Část tradičního karate důrazně spojená se sebeobranou. Soutěží se ve dvojicích, které může tvořit žena a muž nebo dva muži. Útok a obrana předvádí nacvičené sekvence po dobu jedné minuty (plus nebo minus 5 vteřin). Sestava představuje bojové akce v situacích, které se neustále dynamicky mění. Nesmí se ale předvádět aplikace kata. Hodnocení závisí na úrovni a reálnosti technik tradičního karate, plynulosti přesunů. Důraz je kladen na razanci a dokonalost provedení technik obou bojujících, představivost a tvořivost. Základní body se určují ze čtyř faktorů:

Technika
Načasování a Ma – ai
Aspekt Budo
Choreografie

Techniky na straně útočníka musí zahrnovat Choku – tsuki (přímý úder), Mae-geri (přímý kop), Mawashi – geri (obloukový kop) a Ushiro – geri (kop vzad). Kromě povinných technik je povolena libovolná další technika. Každá sestava však musí být zakončena Todome (finální úder).

FUKU – GO

Fuku – go je soutěžní disciplina, které se účastní nejvyspělejší závodníci, neboť je zde nezbytně nutné ovládat kata i kumite. Závodníci se mezi sebou střídavě utkávají v kumite i kata Ki – tei (povinná forma kata, vyhlášená technickým výborem ITKF), která v sobě zahrnuje různé základy tradičního karate. Závěrečný zápas soutěže Fuku – go je v kumite, semifinálový zápas je v kata Ki – tei. Soutěž v Ki – tei probíhá na praporky, přičemž není možné signalizovat nerozhodný zápas, musí se vždy vybrat lepší závodník. Fuku – go je tedy absolutní disciplínou tradičního karate.

KUMITE

Kumite je boj mezi dvěma soupeři, který zahrnuje použití technik získaných v předchozím tréninku. Soutěž v kumite má být vedena s důrazem na mentální stránku a smyslem pro fair play s plným vědomím nutnosti respektovat technické zkušenosti, osobnost a dispozice soupeře. Této vyspělosti je dosaženo tréninkem koncentrace za maximálního duševního a fyzického úsilí. Cílem je vytovření vzájemného respektu mezi soupeři. Kumite se nacvičuje ve třech fázích:

  1. Základní z nich je Kihon Ippon Kumite, v této podobě je předem stanoven obránce a útočník i jejich techniky. Záměrem je získání správných pohybových návyků.
  2. Jiyu Ippon Kumite představuje přechodnou formu volného zápasu. Stanoven je pouze obránce a útočník, ale nikoliv jejich použité techniky.
  3. Jiyu Kumite je již náročná a pokročilá forma volného zápasu, která se řídí pouze soutěžním řádem.

TERMÍNY KUMITE

Ippon – je celý bod, který je udělen za vykonání Todome (finální techniky) se správným načasováním a Ma – ai (účinná vzdálenost) na určený tělesný cíl, při kterém je soupeřův možný útok beze zbytku zneutralizován
Waza – ari – účinná technika nedosahující však kritéria kladená na Ippon (polovina bodu)
Shobu Ippon Hajime – začátek zápasu
Yame – pozastavení
Motono – ichi – vykázání závodníků do stanovených pozic
Tsuzukete Hajime – pokračování
Sore – made – konec zápasu
Jyo – gai, Nakae – upozornění na opuštění zápasiště
Hiki – Wake – nerozhodně
Yowai – slabá technika
Ai – uchi – současný útok
Ate – kontakt